Poslední týden mě zaujalo několik vašich, na první pohled vtipných, telefonátů:
„Doktorko, napište nám nové kapky do očí. Ty, co jsme měli, Máňa nakapala panence do očí.“
„Doktorko, to neuvěříte. Ty kapky od vás Pepča praštil do záchodu a spláchnul. Pošlete mi nové, prosím?“

Píchla mě včela. A i když mi už není 25…. ani 45, tak to bylo poprvé v životě. Což je asi drobná zajímavost, ale proto to nepíšu. Vy všichni, co před odběrem nebo očkováním v ambulanci svému ubohému dítěti říkáte větu: "Neboj, to nebolí, je to jako když tě štípne včelka". To máte odkud?? Maminka vám to řekla,...

Je máj, chtělo by to probrat nějakou lásky plnou nemoc. Ale jsem pediatr, takže bude maximálně polibek, žádné techtle mechtle nečekejte. Tou májovkou bude "nemoc z líbání " neboli infekční mononukleóza.

"Doktorko, dnes si o nás budete myslet, že jsme čuňátka. Máňa se celé noci škrábe a kroutí jako had. Nejdříve jsem myslela, že to bude tou novou aviváží. Ale potom mi napadlo… že to není to co si myslím???"

O kom bude dnes řeč? Taková naše místní celebritka. Někteří si dokonce už pamatují i její jméno. A někteří jsou z toho malinko zmatení a chtějí, ať jim vyšetřím toho Setoboxe.😃 Takže prosím, seznamte se – Streptococcus pyogenes.

Diskuse o výchově dětí tzv. „růčo-fůčo“ se poslední dobou objevují stále častěji. Jsem za to opravdu ráda, protože to je v naší „dostanešpřeszadek-friendly“ krajině velký posun. A i když to v komentářích bude určitě masakr, zkusím k tomu něco napsat.

Chřipka. Zjevila se po delší době a jako stará známá, která se vrátí z cest, snaží se navštívit všechny, co dlouho neviděla. Stýskalo se jí, potvoře.😖 Chřipkou často mylně nazýváme i jakoukoliv soplitídu s kašlem. Ale co od té pravé, nefalšované máme čekat a proč raději zpozornět, když nám zaklepe na dveře?

Telemedicína. Dítě posledních let. Když to bylo miminko, koukali jsme na něj jako na svatý obrázek, hýčkali a vkládali do něj svoje nesplněné sny. Maily, messenger, různé aplikace, telefony, prostě „vzdálený přístup“. Ale ta potvůrka roste do zhýčkaného nevděčníka. Je to spíše „tele“ než „medicína“. 😛 Zkusíme ji spolu malinko vychovat, holku jednu...

Dnes jsem vám připravila medailónek o našem všudypřítomném kamarádovi roupu dětském. Na začátku tohoto článku vás však musím varovat. Jeho přečtení může vyvolat nekontrolovatelné svědění na různých záludných místech, pocit žaludku na vodě, záchvat okamžitého uklízení a výměny ložního prádla a podivné sny s hromadou malých, bílých vetřelců. 😉

Už když jsem psala o plochých nožkách, měla jsem nutkání napsat větu: "Nevoďte ty děti za ruce jako loutky! Nepomáháte jim!" Protože vím, že to dělají v podstatě všichni. Možná se najdou některé osvícené rodiny, ale i tak se tam zcela jistě vloudí nějaká babička nebo ochotná tetička, která z vašeho "lezúňa" ráda udělá Hurvínka a provede ho...

„Doktorko, Pepča má ty nožky jako placky. Co s tím budeme dělat?“
„Pepík je zatím miminko, ploché nožky bude mít ještě několik měsíců, nebojte.“
„No jen aby. Táta Pepa, děda Pepa, praděda Pepa, všichni měli platfusy.“

Dnes se pokusím naučit vás tyto dva neřády od sebe rozeznat. Je to trošku svízel, umí se totiž objevit i spolu. A protože o užehnutých a upálených poslední dny není nouze, možná se hodí pár rad, co s nimi.

Klíšťata útočí! A vy denně chodíte s breberkami celými nebo roztrženými, s hrůzou mi ukazujete flíčky a fleky a chcete vašemu dítěti pustit žilou pokaždé, co se do něj ten ošklivý parazit zakousne. Tak jak to vlastně je?

V Semilech jsme se plynule prokašlali k zánětům spojivek. Takže kratinké povídání, jak je zvládnout hravě.

Předtím, než za sebou zabouchnete dveře bytu, sednete do auta a zaposloucháte se do toho sladkého: „Už tam budem?“, zkusím vám pomoct zabalit lékárničku na dovolenou s dítětem.

Chvíli jsem hledala téma, o kterém bych mohla napsat. A ono se našlo samo. Obstipace. Neboli zácpa. Je stejně nepříjemná a překvapivě stejně častá jako ta na D1. Trpí na ní až 5 % dětí do 4 let.

Small talk o puberťákovi v domácnosti probíhá v naši ambulanci poměrně často. Myslím proto, že povídání o tom hořkosladkém období zvaném puberta se někomu z vás hodí.

Naposledy jsme úspěšně zvládli zvracení. To, že zvracení jde často ruka v ruce s průjmem, víte i beze mě. Zkusím tedy napsat, jak vyhrát boj nad jejich společným tažením.