Dnes ráno s velkou slávou vešel do ambulance klučík a už od dveří vytahuje triko a křičí: „Koukej, já jsem celý posypaný!“ Tak jsem na tu posypku koukla, vysvětila Rozumbradovi, že má neštovice, a mamince dala pár jednoduchých rad. A protože tuším více posypaných bojovníků, posílám ty rady i do světa. Nehledejte prosím žádná moudra, je to jenom...

Dnes povídání bez úsměvu. Tady na úsměv není místo. Dnes, 19. listopadu, je Světový den prevence týrání a zneužívání dětí. Témat by bylo mnoho. Ale dnes chci popsat problém, o kterém se moc nemluví: Syndrom třeseného dítěte.

Pinďa problém řešíme v ambulanci hodně často a občas i v online prostoru, s fotkou v příloze. Takže doufám, že ve spojení s podobným dětským popisem prohlídky a fotkami v mém telefonu u nás jednou nezazvoní policie.😅

Před pár týdny mě oslovil časopis pro maminky s otázkou, co já a Google matky. A jak najít symbiózu matka/pediatr? Nyní článek vyšel a já se rozhodla napsat k tomu něco i na svůj blog. Je to sice sebevražedná mise, ale pročistí se tím vzduch.

Když máme ten Halloween, tak by se patřilo napsat o nějakém tom strašidle. Asi mi dáte za pravdu, že jedno z největších strašidel maminek s malými dětmi je laryngitida.

"Doktorko, co mám koupit na tu imunitu? Abychom se už neviděli?"

Všichni si už umíte poradit s teplotou. K teplotě však patří i jedno téma, o kterém se vesele psát nedá. Mnoho z vás to už slyšelo, někteří mají osobní zkušenost. Nemusíte mít strach, není to častá komplikace. Ale sama mám v živé paměti, když jsem jako mladinká doktorka po studiu zažila první febrilní křeče u dítěte v přímém přenosu na...

Tak dnes dáme malé opakování na téma teplota. Já vím, že opakování nemá nikdo rád, ale nezlobte se na sebe, je to potřeba. S tou teplotou nám to tady malinko drhne. Tady je malý tahák.

Tak všichni už zvládáme rýmu a posuneme se konečně k tomu kašli.

Končí nám docela perný týden. Bylo to výživné jak pro nás v ambulanci, tak pro všechny, co teď mají ty marůdky doma. Aby toho nebylo málo, v pondělí jsem po 56. pacientovi začala ztrácet hlas a v úterý ráno jsem se probudila jako převtělený Dalibor Janda. Rozhodnutí „dodržovat hlasový klid“ padlo hned po 10 minutách ordinace. A když taháte každé...

Podle vzpomínek mých rodičů jsem těsně po tom, co jsem dala dohromady větu, doťapala do kuchyně a řekla: „Budem doktorka. Taká pre deti.“ Rodiče, nelékaři a technicky zaměření, tou historkou baví své známé dodnes.