Čípek se skvěle hodí hlavně u miminek - miminko se na rozdíl od starších dětí čípku nebrání zatnutím konečníku. Je také vhodnější než sirup, protože miminkům můžou být sirupové příchutě nepříjemné, sirupy často vyzvrací.

Pokud dítě užívá perorálně další léky, rovněž je čípek vhodnou formou - nemusí toho ústy užívat tolik.

Nezanedbatelnou výhodou je i to, že čípky jsou jednotlivě balené a vydrží dlouho.

Čípek před podáním chvilku dodržte v ruce, lehce zahřátý se aplikuje snadněji. Dítě položte na záda a zvedněte mu nožky, větší děti dejte na bok s pokrčenými kolínky. Zadeček dítěte můžete namazat krémem a čípek jednoduše zavedete do konečníku.

Jak hluboko? Zastavte prstem u konečníku, nikam hlouběji sahat nemusíte. Chvilinku prst držte na konečníku, potom zmáčkněte půlky zadečku k sobě a počítejte do 10.

Čípek dělte napůl "hlavy k patě", neboli podélně. Zkuste to ostrým nožem, který jste na chvíli namočili do horké vody. Poté postupujte běžným způsobem.

Při výrobě se stává, že větší koncentrace léku je ve špičce čípku, proto není vhodné jej půlit jinak než podélně. 

Když se dítě pár minut po podání čípku pokaká a nenajdete ho ve stolici, nový podávat nemusíte. Pokud jej ve stolici objevíte, dejte jej rychle zpět nebo použijte nový čípek.

Ne, nebojte se ho, jeho podáním nemůžete ublížit. Právě naopak. Lék se po zavedení čípku vstřebává rychle, už za 15 minut je na místě, kde je potřeba. 

• Zkuste lahvičku se sirupem vychladit, děti ho tak lépe tolerují.
• U někoho funguje také olíznutí kostičky ledu před podáním sirupu, které malinko ztlumí jeho chuť.
• Sirup se lépe podává stříkačkou po troškách, než plná nálož lžičkou. 
• Zkuste sirup směřovat stříkačkou do koutku pusy, ne přímo na jazyk. 
• Klidně dejte nejprve menší část dávky a zbytek zase za chvilku. Drtek sirupu a hned zapít jakýmkoliv oblíbeným nápojem.
• Pomoct může i dát miminku hned po podání sirupu do pusy dudlík.
• U miminek zkuste hračkou nad jejich hlavičkou dosáhnout záklonu. Tím dítko pootevře pusu.

Sirup nemíchejte do většího množství jídla nebo pití. Jídlo dítě nemusí dojíst, pití nemusí dopít. 

Také riskujete, že když zamíchaný sirup poznají, dané jídlo dlouho nevezmou na milost.

Při zvracení do 30 minut po podání sirupu dávku zopakujte! Ale ne hned po zvracení, dopřejte dítěti alespoň půl hodiny pauzu.

Pokud se dítě pozvrací později, dávku nahrazovat nemusíte. 

Chutnáte sirupy, které dáváte dětem? Často se jedná o podivně pálivě chutnající slizovitou hmotu s hořkým ocáskem. A to vše maskované pod divný ovocný kabátek.

Bezbarvé sirupy (obvykle např. na kašel), cukrové roztoky s ovocnou příchutí nebývají problémem. Sirupy na teplotu mívají slizovitou konzistenci a mírně pálivou chuť. Husté antibiotické sirupy obsahují drobné kuličky a jsou velmi hořké.

Obojí, tablety i sirupy, fungují stejně dobře.

S přibývajícím věkem a váhou dítěte přímo úměrně roste množství sirupu, které musí dítě k vyléčení dostat. Pro starší děti jsou proto vhodnější tablety.

Tablety, které mají půlicí rýhu, můžete drtit obvykle bez obav. Rozdrcenou tabletu rozmíchejte v malém množství nápoje. Pokud si nejste jisti, požádejte o radu v lékárně - ne všechny tablety se mohou drtit, může se tak snížit jejich účinnost.

Zkuste občasn tréninovat polykání tablet v celku. V klidu, beze stresu, když o nic nejde, může dítě zkusit zapít malinkatý Celaskon, B-komplex, probiotikum nebo obyčejný Tic-Tac.

Zkuste ho položit lehounce na jazyk tak daleko, jak to půjde, a co nejrychleji zapít větším množstvím tekutiny. Dítěti vysvětlete, že musí pít jako o závod, ne si jenom cucnout. Nedejte tabletě šanci začít se v puse rozpouštět. Lepivě se pak válí po jazyku, a kam se hne, zanechá stopu jako slimák.

Když už jste dostali pro své dítě recept, myslete pozitivně! Udělejte z toho s dítětem radostnou událost:

• Když je možnost, tak ať si recept v lékárně dítě vyzvedne "samo".
• Nakupte "medaile", drobné odměny za léčbu.
• Nechte dítě, ať si sirup ochutná prstem.
• Když to jde, zapojte do ochutnávání tatínka, prarodiče, staršího sourozence.
• Zkuste, ať dítě samo vymyslí, jak sirup podávat (barevný kalíšek, hra na doktora).

Síla je spíše na škodu. "Zaklekni ho, chyť mu nos, využij moment překvapení…" Tyto rady obvykle nefungují a nadělají více škody než užitku.

Když víte, že máte s podáváním léků problém, řekněte to pediatrovi. Zkuste s ním probrat, jestli je možnost některé z doporučených léků vynechat nebo nahradit jinou formou.

Volejte Toxikologické informační středisko (TIS). Do ambulance nebo na pohotovost se nemusíte dovolat včas. Když už se vám to povede, tak vás lékař důkladně vyzpovídá a i tak často zavolá o radu na TIS. Čas, který ušetříte, když na TIS zavoláte přímo vy, může být hodně důležitý.

Zkuste se také podívat na webové stránky TIS, kde naleznete relevantní informace pro veřejnost a praktická doporučení.