Doktorko, jste online?

Telemedicína. Dítě posledních let. Když to bylo miminko, koukali jsme na něj jako na svatý obrázek, hýčkali a vkládali do něj svoje nesplněné sny. Maily, messenger, různé aplikace, telefony, prostě „vzdálený přístup“. Ale ta potvůrka roste do zhýčkaného nevděčníka. Je to spíše „tele“ než „medicína“. 😛 Zkusíme ji spolu malinko vychovat, holku jednu nezbednou!☝

„Halóóó, doktorko, jste tam? Máňa má horečku a divný kašel! Myslíte, že už to má na průduškách?“

„Zklamu vás, ale neumím vám dát odpověď. Divný kašel může být ledacos.“

„Já vám ji dám na ucho, ať ten kašel slyšíte, juu?“📞👂

„Lepší nápad bude, když jí teď ustrojíte a přijedete k nám do ambulance.“

„Ach jo, všude všechno online, jenom k vám musíme naživo!“😒

Co tedy můžu vyřešit u lékaře v online prostoru?

Jednoduše vše, co snese odklad. 

✅ Vše, co je takzvaně chronické. Takže už víte jméno diagnózy, máte načteno, léčba je nastavena. A vy chcete něco upřesnit, upozornit lékaře na zhoršení nebo zlepšení stavu, upravit léky.

✅ Když chcete poslat recept. Tady bych moc prosila: zkuste si zapamatovat jaké léky a v jaké dávce vaše dítě bere.🙏 Informace malá modrá tabletka v takové papírové krabičce s modrým pruhem může být zavádějící.😃 Na větu: „Kdo by si to pamatoval?“ vám můžu odpovědět jenom větou: „Váš chytrý telefon, když ne vy.“🙃

✅ Vděčnou online kapitolou jsou i kožní nemoci. Obvykle to nehoří a můžete poslat foto. Jenom zkuste fotit tak, aby bylo jasné, o kterou část těla jedná a nafoťte to z více stran. Radost doktorovi uděláte i popisem, jak je vyrážka velká, kde všude je, jestli svědí a jak se dítě cítí.

✅ Online prostor můžete použít v případě „takových-makových“ příznaků. Dítě něco trápí, ale momentálně je vesele ve škole, na táboře, na lyžích, na tréninku, ve skautu a docela si to užívá. Takže opět - snese to odklad. Nebo mu nic moc není, ale maminka „in law“ je z jeho vizáže poněkud neklidná.👹 Obvykle vám pošlu několik kvizových otázek, a nakonec si i tak domluvíme randíčko v ordinaci. Ale už víte, že máte vzít rodokmen, čuránky, hovínko, jídelníček, krev z jednorožce🦄 a vše nezbytné, co Mudr(ci) k práci potřebují.🧐

A vrcholné umění telemedicíny jsou lejstra! 📝

✅ Všechna ta potvrzení o zdraví i nemoci, hojnosti i nedostatku, cvičit, zpívat, létat, háčkovat, ráčkovat, může nebo nemůže, to všechno posílejte online a ušetříte minimálně jednu cestu a jedno posezeníčko v zachrmlané čekárně.

Potřebujete pouze OČR?

Vidíte, že na vaše dítě očividně něco leze. A víte, že s tou nudlí/průjmem/kašlem vám potomka do školky určitě nevezmou.🙄 Nebo už to nalezlo, ale jste zasloužilá matka dvou a více dětí a doktora navštívíte jenom, když teče krev, zbytek zvládnete levou zadní? Takže potřebujete pouze OČR?📝 V tom případě určitě pište! Připravíme a vy se pouze stavíte, nebo pošlete nějakou rychlou spojku.🏃 Alespoň k nám do ambulance jenom pro „hlídačenku“ osobně nemusíte.

Fotky a videa se telemedicíně líbí

Vše, co můžete vycvaknout nebo nahrát, se hodí. Pozor na podivné otoky a modřiny po úrazu - ty se samozřejmě také dají ofotit, ale to do této kategorie nepatří. Je to spojeno s bolestí a o tom se dočtete kousek níž.

A jaké fotky nejčastěji dostávám? Zalepená očička, flíčky a fleky, štípance od komára i blechy psí, plíny s hovínky💩, nočníky s obsahem různých tvarů a barev, znamínka mateřská i osudu, červíčka, klíšťáka🕷a jiné parazity.😃

Co do on-line prostoru nepatří

A co druhá strana barikády? Co telemedicína neumí? Bolest!😖

„Když vaše dítě cokoliv bolí, musíme ho vidět. Alespoň my doktoři, co jsme prstíkem na hada přísahali.“

Dr. Google, ten to zvládne hravě i bez všeho toho koumání, poslouchání, mačkání a nedejbůh odběru tělesných tekutin. Ale teď vážně.🤨

Bolest patří k lékaři! 

Když bolí hlava, ramena, kolena, palce, oči, uši, pusa, nos! ...a břicho! Neztrácejte čas psaním a telefonováním. Šup do čekárny. 🙏

Máte doma marůdka a neumíte se rozhodnout?

Mám nebo nemám za tou doktorkou chodit? Dnes nebo zítra? Tak to určitě nepište, natáhněte ušanku a jeďte. 

Na dotazy: „Máme teplotu… jiné bolístky... je to takové divné… nevím, jestli to zvládneme, nebo jestli se raději nemáme ukázat...“ vždy odpovím: „Přijeďte!"🚀

Když se rodiče necítí silní v kramflecích, necítí jistotu ohledně toho, že je to opravdu jenom soplitída nebo zaražený prdík nebo tuší nějaký zádrhel, je to pro mě zvednutý prst.☝️ Dítě tak chci vidět a rodičům dát radu a trošku klidu. A možná i sobě, že se z toho prdu 💨 nevyklube slepák.

T-R-P-Ě-L-I-V-O-S-T

A nakonec. Když něco doktorovi napíšete, ať už zprávu nebo mail, musíte mít strpení a počkat na odpověď. Obvykle to není hned. První jsou na řadě vždy pacienti v čekárně.☝️ Až potom ti v online prostoru. Váš telefonát 10 minut po napsání zprávy - co se jako děje, že se nic neděje - není ze skupiny nejoblíbenějších. Vzkazy řeším vždy, ale někdy je to až pozdě odpoledne, někdy až večer.😴

Často píšete v pozdních nočních hodinách, o víkendu, svátku nebo naší dovolené. Tváříte se pak kysele, že odpověď vázla.😖 Syndrom vyhoření nás zdravotníky posílá suverénně na první místa. Takže to, že vám v čase volna neodpovím, je jenom prevence toho, aby na vaše dítě v ambulanci za chvíli nekoukala protivná pediatrická stařena. 🧟‍♀️ 

„Proto platí: Nesnese to odklad? Nepíšu, jedu!“

Telemedicína nebo online komunikace je zatím takové neohrabané batole, ale první krůčky vypadají nadějně. Myslím, že jednou bude běhat o sto šest. My lékaři se se vzdáleným přístupem k pacientům také zatím sžíváme. Tento článek je spíše moje osobní zkušenost. Nelynčujte mě prosím, jestli to někde funguje jináč, lépe nebo vůbec.😉